MLÉKO

Jen co mléko na dnu hrnce zašplouchá,
rozverně chytí ho kdosi za ucha:
"Tak, pěkně, a až za chvcíli Míša vstane,
bude už mít kakao nachystané."
Mléko od hrúzy div že se nesrazí.
"Nikdy, z toho mě hned po těle mrazí,
bělost svou že ztratím a svou chut',
zbude jen pach a barva jako rtut'!"
Jak se rozčiluje nad osudem svým,
tím více ho zdola rozpaluje plyn.
"Já že kakaem se stanu? V žádném případĕ!
Mám svou hrdost," začlo mléko vyvádět.
Vztekle vzkypělo a o překot se z hrnce řine,
bílé, čisté uhání pryč po kuchyňém lině.
"Do smrti zústanu mlékem! Žádné kakao!"
sražené na podlaze z plna hrdla vřískalo.